Obecní úřad Zvoleněves
Zvoleněves č.p. 274
273 25 Zvoleněves
Cukrovar historie
Cukrovar historie
Cukrovar ve Zvoleněvsi
Původní cukrovar ve Zvoleněvsi dal v roce 1859 postavit císař Ferdinand I., jako majitel
zvoleněvského panství. Stavba byla svěřena pražskému staviteli Josefu Kudlaczkovi, strojní zařízení dodala firma Daněk a Hubr. Od počátku byla výroba zaměřena na konzumní cukr – krystal, pilé, kostky a melis. Produkce dosahovala až 60 000 tun ročně. Protože produkce nebyla dostatečně rentabilní, byl závod roku 1888 pronajat, rafinerie byla zrušena a nadále byl vyráběn jen surový cukr. Denní zpracování se zvýšilo na 100 000 tun ročně a rozsahem výroby suroviny se dostal na první místo v Rakousko- Uhersku. V roce 1909 proběhla další velká modernizace cukrovaru, která výrazným způsobem vyřešila problémy s dostatkem vody a úplné elektrické osvětlení.
V dubnu 1921 vypukl v kotelně cukrovaru požár, který zničil celou továrnu kromě vápenky elektrárny a paradoxně kotelny. Následovalo patnáct měsíců intenzivních stavebně-strojních prací. Rozsáhlou rekonstrukci provedla firma V. Nekvasil společně s firmami V. Beneš, J. Brát a M. Blecha. Na dodávkách strojního zařízení se rozhodující měrou podílela firma Škoda. Nově vybudovaná novostavba závodu vyhovovala tehdejším nejmodernějším požadavkům cukrovarnického průmyslu. Nová hlavní výrobní budova surovárny má charakteristicky podélně rozvinutou hmotou s pravidelným členěním bočních fasád s vysokými okny přes všechna vestavěná podlaží varny a s architektonicky výrazně řešenými štíty s dekorativními prvky symbolizující homole cukru. V rovině střešního pláště se uplatnila hmota světlíků a nástavba vodní věže. Hlavní výrobní budova je spojena mostovou konstrukcí dopravníku s budovou cukerného skladu.
Až do šedesátých let minulého století cukrovar pracoval na dožívajícím strojním zařízení,
převážně z doby rekonstrukce po požáru. V šedesátých letech, tak jako v ostatních cukrovarech, se začalo s obnovou nejvíce opotřebovaného strojního parku. Během dalších rekonstrukcí v sedmdesátých a osmdesátých letech byla postavena nová vápenka, výtah pro příjem řepy, proběhla rekonstrukce kotelny, trafostanice. Veškeré rekonstrukce se však nijak výrazně neprojevily na celkovém vzhledu cukrovaru. V doposud funkčním a provozuschopném závodě byla výroba ukončena v závěru roku 2001.
FOTOGRAFIE A PLÁNY
dobové fotografie a plány – nadhledová perspektiva areálu cukrovaru před požárem ( 1 ), stav po přestavbě z let 1921 – 1922, V. Nekvasil ( 2 )
LITERATURA A PRAMENY
Daniel Froněk, Antonín Lanc, Listy cukrovarnické a řepařské 115, prosinec 1999, s. 353 - 355
Datum poslední aktualizace: 11. 2. 2011 12:47